Květa Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lučenec. Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se věnovala i sochaření. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenští nacionalisté přinutili odejít do Čech. Z konce 2. světové války si dospívající Květa odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutálně znásilnili sovětští vojáci. Tato zkušenost byla počátkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k mužům. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Květa Fialová zůstala sama. Přitahovalo ji divadlo a v roce 1946 začala hrát v Českém Těšíně. Téhož roku byla přijata na brněnskou konzervatoř. Pokračovala studiem na JAMU, které úspěšně zakončila v roce 1950. Ještě během studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ PŘÍLEŽITOST. V 50. letech postupně prošla divadelními angažmá v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném Martině na Slovensku. Přestože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v několika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou herečku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC zůstala v následujících desetiletích věrná i po jeho připojení k Městským divadlům pražským až do roku 1991 a i později zde pohostinsky vystupovala. Příchod do Prahy znamenal větší nabídku filmových rolí. V 60. letech ztvárnila řadu výrazných filmových postav. Objevila se např. ve válečných dramatech SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN nebo OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Česká kinematografie ale především v Květě Fialové objevila ideální představitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak herečka stala pro mužské publikum sexy symbolem. Její životní rolí se stala postava barové zpěvačky v parodii na divoký západ LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Protože neuměla zpívat, pěvecký part za ni nazpívala zpěvačka Yvetta Simonová. Ta ji ostatně zastoupila po pěvecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o několik desítek let později. Typově podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a špionážní thrillery bondovského střihu (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA). Slušný prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se např. v inscenaci VAJÍČKO, seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO nebo v představení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez větších propadů a s přibývajícím věkem bez problémů měnila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babičky, které hrála s nezaměnitelným šarmem a nadhledem. Taková byla její hraběnka v parodii ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA nebo babička v rodinné komedii S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT. Své role uměla ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má široký herecký rejstřík, objevila se prakticky ve všech žánrech, největší podíl ale tvořily komedie, které také měly největší ohlas. V pozdějším věku našla svou parketu v postavách záhadných a komicky výstředních starých dam a řadu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, jako např. TŘI ALBERTI A SLEČNA MATYLDA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo TŘI DÁMY S PISTOLÍ. I v důchodovém věku, kdy většina hereček postupně mizí z obrazovek a filmového plátna, zůstala často obsazovanou a populární herečkou. Z jejích četných, většinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku např. Marta Brewsterová ve hře Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v černé komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům manželství trvalo velmi krátce. Mladou herečku manželský život vyděsil natolik, že od manžela utekla a nějaký čas dokonce přespávala v opuštěné márnici kolínského hřbitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky později se vzali. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za šťastné - především díky tomu, že oba partneři k sobě byli nanejvýš tolerantní a dopřávali si vzájemně velkou míru svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již Květa Fialová babičkou. Herečka se vždy zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a čarodějnictví. Vlastní sbírku předmětů vztahujících se k tomuto okruhu zájmů.
2013
as Dvorská
2012
as Věra
2012
as Mrs. Matušková (segment "Právnička")
2011
2011
as Herself
2009
as Viola Vávrová
2009
as Herself
2008
2006
as Šarlota
2006
as Vaškova babička
2006
2005
as Libuše Šubrtová
2005
as Herself
2004
2002
as Directress
2002
as sudička Čarodějka
2001
2000
2000
2000
as Lili
1998
1998
as Frida
1997
as babička Líba
1997
1997
1996
1995
as Mme. Lodrova
1995
as Old Mancinka
1995
as stará dáma
1995
1994
1993
1992
1990
1989
1989
1989
1988
1988
1988
1987
1987
1987
as matka vil
1987
as (voice)
1987
as The Good
1986
1986
as návrhářka
1986
as Pavoučí královna
1986
1986
1985
1985
1984
1984
as Mrs. Ruska
1984
1984
as Irma Schramová
1984
1983
1983
1983
1983
as Baronin
1983
as Grandma
1983
as Markyta
1982
1982
1982
1982
1981
1981
as Sámková
1980
as Frau Schaffroth
1980
1980
1980
1980
1980
1980
as Blumová
1980
as Governess
1979
1979
as Jadwiga Pawlowa
1979
1978
as hraběnka Thunová
1978
1978
1978
1978
1977
1977
1977
as kovářova žena Dorotka
1977
as Mother Superior
1976
1976
1976
as Ema
1976
1975
1974
as Micinka
1974
1974
as manekýnka Magda Sýkorová
1974
1974
1973
as lesní panna Jasana
1973
1973
as Queen (voice) (uncredited)
1973
1973
1973
1973
1973
as Countess Zedlau
1972
1972
1971
as Princess
1971
1971
1971
as Dragičová
1971
1970
1970
1970
as Trojanová
1970
1970
as Amy
1970
1970
1969
1969
1969
1969
as (segment "Fabricius a Zuzana")
1969
1969
1968
1968
1968
as Černeková
1968
as paní Campilliová
1968
1967
as Alice
1967
as tanečnice Milada Havlová
1967
as Alice Pokorná
1967
1966
as The countess
1966
as Hanibal's fiancee
1966
as Barborka (voice)
1965
1964
as Tornádo Lou
1964
1962
as model Marcela
1962
1962
1961
1960
as Marijánka, Klofátova žena
1960
1959
as Florindella
1959
1958
1958
1958
1957
as Irena
1955
1954
1953
1952
1950
as Self